Beer can be tapped in several styles, producing more or less foam.

Hladinka | Je vrcholem umu pana výčepného při čepování piva na jeden zátah. Pan výčepní nejprve mirným pootočením kohoutu nařízne do sklenice dostatečné množství pěny, otevře pivní kohout
naplno a pod pěnou dočepuje pivo tak, aby pěna dosáhla k hornímu okraji sklenice. Hladinka se vyznačuje rovným hladkým povrchem na mokré kompaktní pěně, jejiž spodní okraj v oka-mziku dočepování nedosahuje na cejch pro míru piva. Pivo má přirozený střední riz.

Snyt | Je malé pivo ve velké sklenici. Pan výčepní nejprve mírným pootočením kohoutu nařízne do sklenice dostatečně množství pěny, pak otevře pivní kohout naplno a pod pěnou dočepuje pivo
tak, aby bylo ve sklenici cca 1/3 piva, 1/3 pěny a 1/3 sklenice zůstala prázdná. Pivo se vyznačuje tekutou krémovou pěnou středním řizem a čerstvostí. Hustá pěna se postupně přeměňuje v pivo a dochází na míru cca 0,25- 0,3l.

Nadvakrát | Je nejběžnější způsob čepování, kdy v prvni fázi pan výcepní naplni sklenici zhruba do dvou třetin pivem s vysokou vrstvou pěny a ve fázi druhé. Až pivní pěna mírně poklesne, dočepuje sklenici na správnou míru. Pivo načepovane nadvakrat se vyznačuje suchou hutnou pěnou, která je nad okrajem sklenice. Pivo má nižší až střední říz.

Mliko | Je sklenice plná mokré pivní pěny. Mírným pootevřením kohoutu pan výčepní nařízne pěnu a naplní jí sklenici až po okraj. Pěna je velmi kompaktní a tekutá. Takto načepovaná skleni-
ce připomíná na první pohled mléko. Pivni mlíko se pije ihned po načepování ještě před přeměnou pěny n pivo. Vyznačuje se sladkou chutí a nízkým řizem. Možná i proto je mlíko oblíbeno mezi ženami. Pokud necháme veškerou pěnu přeměnit na pivo, bude ve sklenici o objemu 0,5l cca 0,3l piva.

Hladinka | This represents the pinnacle of a tapster’s skill, involving a single, continuous pour. The tapster begins by slightly opening the tap to introduce a sufficient amount of foam into the glass; then, opening the tap fully, they pour the beer beneath this foam until it reaches the very rim of the glass. A *hladinka* is characterized by a smooth, level surface atop a dense, moist foam—the base of which, at the moment the pour is finished, sits just below the beer-fill line. The beer possesses a natural, moderate level of carbonation (*říz*).

Šnyt | This is a small portion of beer served in a large glass. The tapster starts by slightly opening the tap to create a sufficient layer of foam, then opens the tap fully to pour the beer underneath. The result is a glass containing roughly one-third beer, one-third foam, with the remaining third left empty. This style is defined by a creamy, fluid foam, moderate carbonation, and a distinct freshness. Over time, the dense foam gradually settles into liquid beer, eventually reaching a volume of approximately 0.25–0.3 liters.

Nadvakrát | This is the most common pouring method. In the first phase, the tapster fills the glass roughly two-thirds full with beer topped by a thick layer of foam. In the second phase—once the foam has settled slightly—they top up the glass to the correct fill line. Beer poured using this two-stage method is characterized by a dry, dense foam that rises above the rim of the glass. The beer has low to medium carbonation.

*Mlíko* (Milk) | This consists of a glass filled entirely with wet beer foam. By slightly opening the tap, the bartender creates a dense, creamy foam and fills the glass to the brim. The foam is very compact yet fluid. At first glance, a glass poured this way resembles milk. *Mlíko* is consumed immediately after pouring, before the foam settles into liquid beer. It is characterized by a sweet taste and low carbonation—perhaps one reason why it is popular among women. If the foam is allowed to settle completely into beer, a 0.5-liter glass will contain approximately 0.3 liters of beer.